Do utkání, které se za deštivého počasí hrálo na umělé trávě za umělého osvětlení, postavil domácí trenér podobně jako minule ve Zborovicích převážně dorostence. Během celé první půle dokázali hosté držet s domácími krok běžecky i herně. Hrálo se mezi vápny bez větších šancí. Oba celky vyprodukovaly pouze po jedné střele, obě šly vedle.

Ve druhé půli už byli mladší domácí hráči aktivnější a usadili se na půlce Bojkovic. Ve 49. minutě mohl otevřít skóre Fuksa, ale brankář Urbánek jeho šanci zmařil. V 56. minutě propadl míč až na zadní tyč, kde jej Buksa nedokázal usměrnit do branky. V 58. minutě střílel zpoza vápna po zemi Mazuryk a brankář Urbánek míč skvěle vyrazil. A za další dvě minuty utekl aktivní šestnáctiletý záložník Buksa, ale zakončil nad. Stejný hráč měl hned vzápětí velkou šanci, jeho střelu zblízka Urbánek vyrazil a dorážku Pospíšila vykopl z brankové čáry obránce. Neujala se ani další Pospíšilova střela ze 73. minuty, hostujici gólman byl opět na místě. Až pět minut před koncem byli domácí za svou aktivitu odměněni vedoucím gólem. Po rychlé akci se míč dostal do vápna k střídajícímu Vaňkovi, který šanci s velkým přehledem proměnil. Hosté však dosáhli vyrovnání v nastaveném čase. Po centru do vápna, kde už byl i hostující brankář Urbánek, se míč dostal k Jančaříkovi, který měl až příliš času k zakončení a vyrovnal.

Ohlasy trenérů

Karel Heinz, trenér domácích: Kdo by nebyl zklamaný, když o výhru přijde z poslední standardní situace. Na druhé straně kluky musím i před nezvládnutý závěr pochválit. Herní projev i přístup hráčů byl velmi dobrý. Z áčka jsme neměli nikoho, šanci dostali talentovaní kluci z dorostu, pro které to byla velká škola. Když nepočítám brankáře Lebánka, nejstarším hráčem byl střídající Jan Zlámal, který je ročník 2001. Zbývající kluci byli mladší. Celé utkání jsme byli lepší. Hosté sice relativně dobře bránili, my jsme ale ve druhém poločase vystupňovali svůj tlak a dali vedoucí branku. Jenom škoda, že se tentokrát neprosadil střelec Fuksa. Mohli jsme soupeři odskočit na větší brankový rozdíl a zápas rozhodnout. Roli béčka v profesionálním klubu je strašně těžké uchopit. Tým funguje v šesti lidech, které jednou doplní kluci z druholigového áčka, podruhé zase dorostenci. Mužstvo je pokaždé jinak složené, nemůžete se spolehnout na součinnost, souhru. I proto výsledky nejsou tak ucelené jako v minulé sezoně. Na druhé straně soupeři jsou kvalitní, nemáme to jednoduché.

Martin Kolář, trenér Bojkovic: Štěstí, které nám chybělo třeba v Nedašově, tentokrát bylo na naší straně. Pro nás je to zlatý bod. Hrálo se na umělé trávě, takže hra byla hodně rychlá. Musím pochválit Kroměříž za to, jakým způsobem hrála. Domácí byli šikovní na balonu, hráli v tempu, velice dobře. My jsme se snažili přizpůsobit, držet s nimi krok, ale v prvním poločase jsme neudrželi vpředu balon a byli místy pod obrovským tlakem. Ve druhé půli jsme se sice zlepšili, ale nebyli vůbec nebezpeční, kdežto Kroměříž zvyšovala obrátky. Nám ke konci už docházely síly, bylo to pro nás hodně náročné. Jsem rád, že jsme se ani po inkasované brance nesložili a nakonec urvali bod. S podzimem jsem spokojený. Kluci udělali kus poctivé práce, na kterou v zimě zkusíme navázat. Pokusíme se ještě zlepšit.